sobota 20. února 2010

Novinky o Miss Micci I.

Miccinka je asi 5 týdnů po druhé operaci a už teď víme, že nebyla zřejmě poslední. Již před dvěma týdny se jí objevily další malé nádory pod stejnou přední tlapkou jako posledně. Stále podáváme podkožně 1x za 14 dní injekce přípravku Zylexis a dvakrát denně do jídla přidáváme C-Caps obsahující např. Viscum Album a Echinaceu. Především ale léčíme láskou – Páníček a Panička ji hýčkají, jak jen jim čas dovolí. Jen Julda se Samem Miccku občas zlobí, ale ona ví, že i oni ji mají rádi. Velké naděje vkládáme do homeopatika Carcinosin, které se nám snad podaří sehnat.


Zdroj Kocouři

pondělí 8. února 2010

V zemi Kem, tam je teploučko

Venku je zima, že by psa nevyhnal! - Doufám, že je jasné, že tohle přísloví vlastně říká, že kočka se nesmí vyhnat v žádném případě a psa jenom když je teplo :-) Já jsem totiž jednou chtěl vidět a pocítit sníh a tak mě Páníček vzal na krásné červené vodítko a šli jsme. Ale řeknu vám, už nikdy více. Bylo to nejen studený, ale i mokrý a špinavý. Půl dne jsem se pak dával dohromady, abych měl kožíšek zase krásně černý a lesklý.
Ale dnes vám vlastně chci povídat o Egyptě. Tam je totiž teplo skoro pořád. Dříve se jí prý říkalo Země Kem, což znamenalo, že byla temná nebo tajemná. Už jsem tam párkrát byl, protože mě moc zajímalo, kde žili moji předkové. Říká se dokonce, že nás prý staří Egypťané "domestikovali". To hrozné slovo neznamená nic jiného, než že jsme začali žít s lidmi. Ono to tedy asi nebylo přesně takhle, protože my kocouři (a kočky asi také) jsme chtěli s lidmi žít odjakživa, jen jsme čekali, až to Páníčkům a Paničkám dojde :) Ale to si jen dělám legraci.
Vážně jsme moc rádi, že nám takhle v Egyptě kdysi pomohli. Věděli moc dobře, že jen tím věčným lovem se v evoluci moc nepohneme. Já si tedy nedokážu moc představit, jak takové domestikace vypadá, ale muselo to být hrozně zajímavé a určitě náročné. Beru to tak, že člověk nebo kocour se opakovaně rodí, aby získal nové a nové zkušenosti a postupně se zlepšoval. O tom mluvili všechny staré lidské i kocouří civilizace a Páníček říkal, že se tomu říká reinkarnace nebo metempsychoza nebo stěhování duší ... prostě že se tomu různě říkalo, ale každopádně je těch životů strašně móóóc. A ty Egypťani si asi řekli, že dají kocourům a kočkám takový dárek a posunou je několik desítek, stovek a možné tisíce životů dál. A díky tomu jsme my kocouři pochopili, že nás mají Páníčkové rádi a přestali jsme se jich bát a začali jsme jim dávat všechnu svou lásku a přátelství.

Nějak podobně to asi bylo i s pejskama, i když oni jsou takoví divní a často nepoužívají žádný deodorant ani antiperspirant. Ovšem jsou samozřejmě výjimky, jako třeba ten pes, co docela slušně tancuje na písničku z Pomády. A nebo jako ten pes, co se stal člověkem. To je moc pěkná a zajímavá knížka a můžete si ji koupit třeba tady.

Egypt a hlavně jeho stará civilizace stojí rozhodně za pozornost a pro zájemce doporučuji blog Mystický Egypt. A pokud si chcete doma trochu zkrásnět pelíšek, tak se určitě podívejte na nějaké reprodukce v Ateliéru Minerva, které prodávají také tady.