Asi víte, že se jmenuji Frodo a píšu pro vás tenhle blog. Jsem černý kocour s bílou náprsenkou. A teď kontrolní otázka: Proč si myslíte, že tady není žádná moje fotka? ... áááá, moudří již vědí :-) No ano, je to proto, že nejsem, jak vy říkáte, "živý". My kocouři teda tyhle záležitosti moc neřešíme, protože víme, že duše je nesmrtelná. A já, když už se nemusím zabývat těmi různými problémy s jídlem a pak zase s kočkolitem, mám teď mnohem více času a navíc můžu lépe komunikovat s kamarády, co jsou Tady i Tam. Ono mezi Tady a Tam zase není tak velký rozdíl, jak si možná myslíte. Tady u nás je výhoda, že mi nikdo nemůže šlápnout na tlapku nebo na ocas. Ale jinak je to v podstatě jedno. Zkušenosti se dají získávat na obou stranách Nilu a to je nejdůležitější...
Je pravda, že jsem se rád nechával mazlit od Páníčka i Paničky, ale vím, že o mně pořád vědí a často na sebe myslíme. Hlavně jsem jim Tam, po mém odchodu Sem, poslal Beníka, aby jim nechyběl černý kocour do smečky, a pak ještě Juldu, aby nebyli smutní. A to se mi myslím povedlo.
Vše, co umím, se snažím moje "živé" kamarády naučit, protože nemusí přeci nutně dělat stejné chyby, jako jsem dělal já. Ještě jsem je ale nenaučil jíst okurky. Beník si sice rád dá jablíčko, ale salátovka je salátovka. To mi žádný kocour z naší původní smečky nevěří...
Tady jsem našel nové kamarády a mezi nimi i Čitu, Toma, Matyáše a Marcuse. Jsou super a ukázalo se, že naši Páníčkové se také znají, takže je rozhodně o čem povídat.
Vím, že pro lidičky je otázka toho, čemu říkáte smrt, asi zajímavá, protože o tom mnoho neví. Pokud se chcete něco víc dozvědět, určitě je dobré si přečíst něco o Egyptě, např. knížku Théby. Pak pochopíte, že to je jenom, jak se říká, druhá strana jedné mince. A to dobře věděly všechny staré civilizaci a my kocouři to známe jako své boty (narážka na kocoura v botách :-))))
Dnes jsem se dozvěděl, že se na cestu Sem vydal jeden další kamarád. Jmenuje se Robin. Vím, že to není pro jeho Páníčky jednoduché, jako to nebylo pro ty moje. Ale určitě jim musím vzkázat, že Robin se k nám už móc těší a my na něj. Bylo mu v tom vašem světě už 16 let, takže je to jistě zkušenostmi protřelý a moudrý kocour. I proto se na něj moc těšíme, protože s sebou přinese nové příběhy. Teď už mu musíme jen pomoct, aby k nám rychle našel cestu a někde se nezakecal s nějakou kočkou. Jednu Kočku ale musí naopak dobře poslouchat a následovat. Je to naše velká bohyně Mau, která nás kocoury i kočky bezvýhradně miluje a ochraňuje.
 |
| Zdroj Kocouři |
