Jednou větou: Má se dobře. Páníčkové stále aplikují Bachovy květy, Zylexis a také zkoušejí jednu novinku: jedlou sodu. Divíte se? No mně to bylo také divné, ale doporučil nám to zkusit jeden hodný pan doktor, že prý to nemůže ublížit a možná to funguje. Pokud to budete chtít vyzkoušet, tak recept je třeba tady. Ono je vůbec zvláštní, jak někdy fungují věci, u kterých bychom to nečekali. Často to mohou být dávno zapomenuté rady a postupy a tak je dobře, že se občas objeví informace o tom, jak fungovala medicína třeba v dávných civilizacích. Koho by to zajímalo, mohu doporučit třeba přednášku Egyptská medicína.
Fakt je, že při této kombinované léčbě je Miccinka stále veselá a páníčkové říkali, že se minimálně růst nádorů zastavil a možná se i zmenšily. Každopádně se zdá, že Miccinka nemá metastázy v žádném vnitřním orgánu jako jsou plíce, ledviny nebo mozek. A náš pan doktor se nestačí divit, jak Miccinka po více než roce od první operace krásně prospívá. Samozřejmě musím připomenout, že páníčkové používají k léčbě ještě tu nejdůležitější ingredienci - lásku.
Jinak se naše smečka rozrostla o naprosto zvláštní stvoření a to jsou dva želváci a jedna želvačka. Jsou takoví velcí a plavou a trochu se perou. Ale my se jim s kocourama zatím raději vyhýbáme, protože zatím nevíme, jak si budeme rozumět. Já se tedy kvůli nim rozhodně nebudu učit plavat, ale pokud někdy vylezou z akvárka a zatáhnou ty strááášně dlouhé drápy, možná si budeme moci zahrát nějakou hru. A nejlepší je, že ten větší želvák se jmenuje jako náš Samík. Původně to měla být prý holka - želvačka (ti lidé...) a měla se jmenovat Samanta, ale pak z ní byl nakonec kluk a tak je to Sam. No a ten je právě teď trochu agresivní, takže doufám, že mu páníčkové najdou nějaké Bachovy esence, aby se uklidnil, protože v naší smečce musí být pořádek a svornost, jako když v noci všichni usneme vedle paničky ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat