čtvrtek 31. prosince 2015

Těžký rok...? A co ten nový?

V tomto roce bylo mnoho změn... A také k nám odešel Samík.

Dlouho bojoval se špatnými ledvinami, ale už zkrátka musel za mnou. Jeho odchod byl mírumilovný, přirozený ... krásný. On byl také krásný když se vydal na cestu, spící.
V jeho případě použili páníčkové poprvé kremační službu pro zvířátka, které jsou nyní v Praze hned dvě. Vše proběhlo důstojně, ale ne pateticky. 18 let byl Samík ve viditelném světě. Teď již bude zase s námi.

A dnes následuje stejnou cestu jeho vzdálená kamarádka Sélené z Plzně. Byla černá jako já a i ona jistě střežila tajemství. Ve středověku byly černé kočky prý upalovány jako nástroje ďábla. A ani dnes, po tolika stoletích je mnoho lidí, kteří by si prostě černou kočku domů nevzali. Bláhovost. Nevědomost.

Přeji vám všem krásný rok 2016. Ať je harmonie mezi lidmi a zvířaty ještě lepší než kdy byla. Ať tento vztah umožní i lidem mezi sebou, aby si rozuměli více a více a nedbali na barvu kožíšku, jako bychom to nikdy nedělali my kocouři.

Na strach koček a jiných zvířat před dělobuchy nikdy ne Sedalin!


Citace z FB (Veterinární ordinace MVDr. Martiny Načeradské): Měli jste už někdy sen, že se něčeho strašně bojíte, ale nemůžete se pohnout a nemůžete utéct? Přesně ty samé pocity mají bázliví psi po podání přípravku Sedalin gel. Tento přípravek obsahuje acepromazín, který způsobí, že se pes nemůže normálně pohybovat - seduje ho. Nepůsobí však primárně proti strachu, takže se pes nadále velmi bojí, ale už nemůže utéct, což v konečném důsledku ještě zhoršuje jeho strach a paniku. Momentálně je období dělbuchů, na řešení strachu ze zvuků je možné využít mnoho jiných věcí, Sedalin gel však pro tento účel vhodný není!!! Tento příspěvek sdílíme proto, že v poslední době bylo již mnoho telefonátů klientů, kteří chtěli pro svá zvířata právě tento přípravek!

úterý 21. června 2011

Tak konečně! (aneb poslední novinky o Miss Micci)

Tady Frodo, kocour. Pamatujete si ještě na mě? Už jsem se Vám dlouho neozval, to je fakt. Ale vždyť to znáte - je to o prioritách :-)
Nicméně, dnes nemohu jinak, než vám napsat, co je nového. Do včerejšího dne jsem tady totiž na to psaní byl sám, ale dnes ráno jsem získal skutečně super pomocníka. Tedy přesněji řečeno, pomocnici. No nebudete tomu věřit, ale Miss Micci už to u vás tak nějak nebavilo, a tak se rozhodla vydat se sem k nám. Já už jsem jí říkal dlouho před tím, ale ona pořád že ne, že nemůže, ... a že ji Páníček zbožňuje a nemůže bez ní být, bla bla bla. Jasně jsem jí říkal, jak je to tady super a že ji tady bude milovat každej kocour, protože ona je prostě "boží", ale pořád si nedala říct. Až do včerejška!
Věděla, že Páníček s Paničkou pořád sledují, jestli je i přes svou nemoc šťastná, a tak se včera musela trošku překonat a nenechat se drbat na bříšku jako obvykle. Také musela předstírat, že má potíže s dýcháním. A ... zafungovalo to. Pak už to šlo ráz na ráz. Jeli k té mladé sympatické paní doktorce, jedna malá injekce a Miccinka to už dlouho neprotahovala.
No a teď ji tady máme u nás. Je fakt krásná a strašně chytrá. A slíbila mi, že mi pomůže u nás v redakci, takže se snad i vy dočkáte dalších článků trochu rychleji.
I když teď mě napadá, že by se mohla jen nechat fotit a naše články by šly na dračku - no podívejte se, je to fakt Kočka...

čtvrtek 25. listopadu 2010

Šikovní plameňáci

Dnes Vás chci upozornit na jednu celkem pěknou fotografii, ze které byl můj páníček úplně u vytržení. Fotograf Robert B. Haas, co fotí pro časopis National Geographic, publikoval fotografii hejna plameňáků, kteří se uspořádali do tvaru ptáka (asi chtěli plameňáka, ale vyšlo jim z toho takové ... kuře). Já na tom nevidím nic moc zvláštního, ale pochopil jsem, proč je to zajímavé pro vás lidičky. Vy byste totiž tohle nacvičovali asi půl roku, jako kdysi na spartakiádě :-) a "hloupí" ptáci to "vyšvihnou" za minutku.
Tak za prvé: Ptáci nejsou hloupí! Fakt je, že my kocouři si je někdy spleteme s večeří, ale to vy lidé taky. Každopádně ptáci mají v přírodě hodně dobré kamarády, kterým se říká elementálové - píše se o nich třeba tady, ale knížka je již bohužel vyprodaná. No a ti elementálové jim radí, co a jak mají správně dělat. Třeba jak se má hejno za letu zorganizovat, aby to bylo co nejefektivnější a bezpečné. Hlavní ale je, že jim ptáci věří a udělají, co se jim řekne. No a pak to všechno funguje jak má, existuje řád a dodržují se přírodní zákony. S tím máte vy dvounožci někdy celkem problém. Nejen se zákony přírody, ale i když vám někdo moudřejší radí, prostě ho kvůli té své ješitnosti ignorujete - a někdy dokonce uděláte pravý opak, jen aby si ten moudřejší nemyslel, že ho respektujete. To je ... smutné.
Nicméně, ptáci takoví nejsou a pak dokážou vytvořit něco takhle hezkého. Samozřejmě ani já netuším, proč tohle konkrétně elementálové vzduchu udělali. Třeba se blížilo velké nebezpečí a velký pták dokáže zastrašit nepřítele lépe. Nebo to byl jen nácvik disciplíny. Kdo ví - každopádně se jim to spolu s plameňáky povedlo!
Na závěr dnešního příspěvku pro vás lidičky něco udělám, protože vás mám rád. Pozvu vás na jednu přednášku, kde se můžete naučit lépe žít mezi sebou. Jak víte, tenhle blog píšu kvůli komunikaci mezi říší zvířat a lidí, ale určitě mi dáte za pravdu, že to moc nefunguje ani mezi lidmi samotnými. Tak jestli to chcete trochu vylepšit, zaskočte si na přednášku Mezilidské vztahy. Mňau...

Photograph by Robert B. Haas

středa 3. listopadu 2010

Novinky o Miss Micci IV. a nejen o ní

Dlouhou dobu jsem se Vám neozval, protože jsem měl móóóc práce. Ale řekl jsem si, že Vám musím napsat alespoň co je u nás nového ve smečce a jak se daří naší krasavici Miccince.
Jednou větou: Má se dobře. Páníčkové stále aplikují Bachovy květy, Zylexis a také zkoušejí jednu novinku: jedlou sodu. Divíte se? No mně to bylo také divné, ale doporučil nám to zkusit jeden hodný pan doktor, že prý to nemůže ublížit a možná to funguje. Pokud to budete chtít vyzkoušet, tak recept je třeba tady. Ono je vůbec zvláštní, jak někdy fungují věci, u kterých bychom to nečekali. Často to mohou být dávno zapomenuté rady a postupy a tak je dobře, že se občas objeví informace o tom, jak fungovala medicína třeba v dávných civilizacích. Koho by to zajímalo, mohu doporučit třeba přednášku Egyptská medicína.
Fakt je, že při této kombinované léčbě je Miccinka stále veselá a páníčkové říkali, že se minimálně růst nádorů zastavil a možná se i zmenšily. Každopádně se zdá, že Miccinka nemá metastázy v žádném vnitřním orgánu jako jsou plíce, ledviny nebo mozek. A náš pan doktor se nestačí divit, jak Miccinka po více než roce od první operace krásně prospívá. Samozřejmě musím připomenout, že páníčkové používají k léčbě ještě tu nejdůležitější ingredienci - lásku.
Jinak se naše smečka rozrostla o naprosto zvláštní stvoření a to jsou dva želváci a jedna želvačka. Jsou takoví velcí a plavou a trochu se perou. Ale my se jim s kocourama zatím raději vyhýbáme, protože zatím nevíme, jak si budeme rozumět. Já se tedy kvůli nim rozhodně nebudu učit plavat, ale pokud někdy vylezou z akvárka a zatáhnou ty strááášně dlouhé drápy, možná si budeme moci zahrát nějakou hru. A nejlepší je, že ten větší želvák se jmenuje jako náš Samík. Původně to měla být prý holka - želvačka (ti lidé...) a měla se jmenovat Samanta, ale pak z ní byl nakonec kluk a tak je to Sam. No a ten je právě teď trochu agresivní, takže doufám, že mu páníčkové najdou nějaké Bachovy esence, aby se uklidnil, protože v naší smečce musí být pořádek a svornost, jako když v noci všichni usneme vedle paničky ;-)

neděle 27. června 2010

Jsme jiní, ale rozumíme si

Včera jsem byl s Páníčkem na velkém happeningu v Praze, který se jmenuje United Islands. Nebylo to stejné jako když ho doprovázím třeba na Knižní veletrh, protože tady bylo tolik různých lidí, že bylo hrozně zajímavé je pozorovat a poslouchat. Jeden pán z Mexika se snažil číst české knížky, které vydává Nová Akropolis a hrozně se s Páníčkem nasmáli, kolik slov je podobných ve španělštině a v češtině. Další byl francouzsky mluvící černoch, který se zajímal hlavně o archeologické reprodukce z Egypta a pak se pochlubil, že je muslim a že velmi obdivuje bohyni Maat. Také se zastavilo hodně mladých lidí, kteří si chtěli roztočil Kolo Ctností, aby zjistili, kterou ctnost mají rozvíjet. A nakonec přišla paní, které se moc líbila knížka o pejskovi, který se jmenuje Möassy, a který se stal člověkem, aby pak mohl procestovat celý svět a pozorovat, pro něj tak zvláštní, svět lidí.
Lidí se u stánku Nové Akropolis zastavilo hodně a všichni našli společnou řeč v některé z oblastí, které se Nová Akropolis věnuje. A to bylo hezké.
A když už jsem se zmínil o psu jménem Möassy, chci vám ukázat jedno starší video, kde jasně uvidíte, že my kočky se dokážeme skamarádit třeba i s tak zvláštními tvory, jako jsou psi. A když tohle dokážeme my, tak už vůbec nechápu, proč si vy lidé někdy nerozumíte a dokonce mezi sebou vedete třeba i války. Zamyslete se na tím!!!

pátek 25. června 2010

Novinky o Miss Micci III.

Zdravím všechny kočkomilce!
Času není nazbyt, ale řekl jsem si, že Vám alespoň musím podat poslední zprávy o naší Miccince.
Je právě asi 5 týdnů po čtvrté operaci. Nádorky se jí stále vrací pod levou tlapkou a pan doktor Skala musel tentokrát proniknout již víc hluboko a musel odstranit část jednoho nervového pletence a kousíček prsního svalu.
Nicméně Miccinka se i tentokrát výborně a rychle zotavila a nic na ní nepoznáte, kromě výborné a mazlivé nálady. Tentokrát jí rána nejen krásně srostla (opět jsme použili Rescue Cream a homeo Arnica Montana 3C), ale dokonce jsme ji tentokrát netrápili s košilkou, protože se ukázala jako velmi odpovědná a vůbec si stehy nevytahovala.
Nadále pokračujeme s aplikací injekcí Zylexis s.c. a do vody jí rozpouštíme Carcinosinum 58T (200C) a auto nosodu z extrahovaného karcinomu (30C). Bohužel Miccinka zjistila, že masíčko bez bylinné směsi C-Caps je lepší než s ní, a začala ji odmítat. Jinými slovy, jí maso kocourům a oni se pak nacpou jejími bylinkami. Viscum Album, Echinaceu a další nyní tedy nepodáváme, dokud neobjevíme vhodnou formu (tablety, apod.)
Pan doktor Skala nás opět upozornil, že příště už možná operace nebude možná, pokud nádorek bude ještě hlouběji. Ale všichni to bereme tak, jak to je. Nikdy nebyla naše Miccka tak veselá, jako je teď, už je to navíc starší, i když stále krásná, kočičí dáma. Až to nepůjde, tak to zkrátka nepůjde. Víme, že Páníček s Paničkou udělají to nejlepší.

A přikládám ještě fotečku, jak nám chutná tráva, když Páníček přinese čerstvou. Všude je pak sice boží dopuštění, ale ta chuť za to stojí...